Už můžu umřít!!
Přátelé, původně jsem tento příspěvek chtěl začínat jinak (a původní začátek skutečně bude následovat), ale JÁ JSEM BYL NA KONCERTĚ U2!!!!!!!!!! A vůbec jsem o tom nevěděl! Mám totiž nejlepší ségru na světě!! Doufám, že pokud bude tohle číst, že ví, jak moc jí mám rád. Sice jasně, občas se hádáme a poločas rozpadu naší vzájemné snášenlivosti je tak pět dní, ale nikdo nemá lepší ségru než já. Tečka! O U2 jsem totiž mluvil dlouho. Ale protože do Prahy nejezdí, tak to vždycky byly jen řeči a ne činy, ale tady v Chicagu se můj sen stal skutečností.
Původní začátek:
Opět někam jedeme autem, tak mám trošku času zase něco vyplodit.
Na začátek bych rád poděkoval všem, co mi napsali, za pozitivní reakce na tento blog. Původně vznikl jen pro pár lidí z práce, ale koukám, že ho čte lidí čím dál tím víc. Tak snad se nebudete nudit.
Můj táta včera říkal, že si bere osobně, že o nich tady na blogu ale vůbec nemluvím. Cestuji totiž s rodičema a tetou. Takže dovolte, abych Vám představil "Klub němých seniorů mdlého rozumu" - tak si říkají sami abyste nemysleli, že je nějak chci podceňovat... A proč zrovna takhle? To vymyslel táta, když jsme se blížili k imigračnímu celníkovi s přísným pohledem. A protože ani rodiče ani teta zrovna moc anglicky neumí, tak to nechali všechno na mě a radši mlčeli. Občas je to s nima sranda. Což o to, táta větu dohromady dá. Ale teta s mámou nic. Takže když přijdou do obchodu a ty prodavačky na ně něco mluví, a jakože tady pokaždé něco říkají, tak fakt obě působí, jako když rozumu moc nepobraly. Ačkoliv to samozřejmě není pravda!!
Zleva: já, Zuzka (ségra), Pavel (tata), Zuzana (mamka) a Iveta (teta)
Ale k dnešku - líbí se mi tady, že vstávačka je tak kolem osmý. Jen abych pak neměl problém zpět v Čechách, když budu chtít přijít před sedmou. Protože po sedmý hodině už je to po vojensku jakoby devět, takže se pak ani nemá cenu snažit, protože požárník že mě stejně nebude (že jo Honzíku). Probudili jsme se v půjčeném rodinném domě, který byl díky AirBnB jen náš na jednu noc. V Čechách tohle moc nekvete, protože česká vláda slovenského premiéra s tatarským přízvukem tenhle volnější styl ekonomie (spolu s Uberem například) poněkud svazuje. Ale tady je celkem běžné si večer zarezervovat dům, a přijet tam. Dům byl odemčený a klíč byl na barovém pultu. Ta důvěra je prostě někde jinde. Ačkoliv... Ptal jsem se ségry manžela, jestli se tu krade. A prý se tu spíš nekrade. Ale víte proč? Protože každý prý předpokládá, že máte doma nabitou bouchačku. O zákonu, který dovoluje střílet na člověka, co vám vešel na pozemek, by se dalo psát dlouho. Každý si o tom jistě myslí svoje. Mně se to osobně líbí, ale jasně, má to svoje temné stránky. Třeba se tu stávají takové případy, kdy si třeba někdo jen splete vchod od bytu, a rovnou ho někdo odpráskne. Holt, Amerika. Názor nechám na vás.
Ale zpět k dnešku, sakra, nějak moc mluvím... eh, píšu. Včera jsme přijeli do města Grand Rapids ve večerních hodinách, a proto jsme už nikam nešli. Prohlídka nás teda čekala ráno. A jestli pak víte, proč je město Grand Rapids slavné? Je to druhé největší město Michiganu. Zklamaní? Nebojte, kecám. Teda jako je, ale není to všechno. Je to město, které se nejvíce proslavilo pivem! To už zní víc jako já, že? Obešli jsme město a pak skočili na oběd. Je to takové americké maloměsto, které je vlastně dost hezké. Opět je všude čisto a uklizeno. A důležitá věc, přátelé! Poprvé, co jsem tady, jsem šel do kopce. Zní to jako blbost? Ona je tady totiž hrozná rovina, takže kopec je tady víceméně vzácnost. Zde foto tohoto památného okamžiku.
Zde onen mocný kopec:
Cestou jsme se stavili na břehu Lake Michigan.
A co pivo? Od Čechů vždy slyšíte, že tady nemají dobrá piva. Jenže! Tady se moc nepije pivo plzeňského typu, takže tu ani není nijak zvlášť dobré. Ale co tady mají vynikající, to jsou IPA (Indian Pale Ale) a APA (American Pale Ale) piva. Na to zase nemáme my doma, protože se to u nás skoro nedělá. Ale pokud třeba někde uvidíte české pivo Falkenštejn, jděte do něj! Je to vynikající IPA a mají ji třeba v Liberci v Chicago Grillu. Každopádně já jsem v Americe s pivy spokojen.
Zrovna přijíždíme do Chicaga, takže tento blog buď ještě dnes dopíšu a přidám tam i první dojmy z Chicaga, nebo to dám až do dalšího příspěvku.
Z Chicaga mám jinak jen pár fotek, protože jsem z něj moc neviděl. Víc fotek zítra, zatím jen ochutnávka.
Původní začátek:
Opět někam jedeme autem, tak mám trošku času zase něco vyplodit.
Na začátek bych rád poděkoval všem, co mi napsali, za pozitivní reakce na tento blog. Původně vznikl jen pro pár lidí z práce, ale koukám, že ho čte lidí čím dál tím víc. Tak snad se nebudete nudit.
Můj táta včera říkal, že si bere osobně, že o nich tady na blogu ale vůbec nemluvím. Cestuji totiž s rodičema a tetou. Takže dovolte, abych Vám představil "Klub němých seniorů mdlého rozumu" - tak si říkají sami abyste nemysleli, že je nějak chci podceňovat... A proč zrovna takhle? To vymyslel táta, když jsme se blížili k imigračnímu celníkovi s přísným pohledem. A protože ani rodiče ani teta zrovna moc anglicky neumí, tak to nechali všechno na mě a radši mlčeli. Občas je to s nima sranda. Což o to, táta větu dohromady dá. Ale teta s mámou nic. Takže když přijdou do obchodu a ty prodavačky na ně něco mluví, a jakože tady pokaždé něco říkají, tak fakt obě působí, jako když rozumu moc nepobraly. Ačkoliv to samozřejmě není pravda!!
Zleva: já, Zuzka (ségra), Pavel (tata), Zuzana (mamka) a Iveta (teta)
Ale k dnešku - líbí se mi tady, že vstávačka je tak kolem osmý. Jen abych pak neměl problém zpět v Čechách, když budu chtít přijít před sedmou. Protože po sedmý hodině už je to po vojensku jakoby devět, takže se pak ani nemá cenu snažit, protože požárník že mě stejně nebude (že jo Honzíku). Probudili jsme se v půjčeném rodinném domě, který byl díky AirBnB jen náš na jednu noc. V Čechách tohle moc nekvete, protože česká vláda slovenského premiéra s tatarským přízvukem tenhle volnější styl ekonomie (spolu s Uberem například) poněkud svazuje. Ale tady je celkem běžné si večer zarezervovat dům, a přijet tam. Dům byl odemčený a klíč byl na barovém pultu. Ta důvěra je prostě někde jinde. Ačkoliv... Ptal jsem se ségry manžela, jestli se tu krade. A prý se tu spíš nekrade. Ale víte proč? Protože každý prý předpokládá, že máte doma nabitou bouchačku. O zákonu, který dovoluje střílet na člověka, co vám vešel na pozemek, by se dalo psát dlouho. Každý si o tom jistě myslí svoje. Mně se to osobně líbí, ale jasně, má to svoje temné stránky. Třeba se tu stávají takové případy, kdy si třeba někdo jen splete vchod od bytu, a rovnou ho někdo odpráskne. Holt, Amerika. Názor nechám na vás.
Ale zpět k dnešku, sakra, nějak moc mluvím... eh, píšu. Včera jsme přijeli do města Grand Rapids ve večerních hodinách, a proto jsme už nikam nešli. Prohlídka nás teda čekala ráno. A jestli pak víte, proč je město Grand Rapids slavné? Je to druhé největší město Michiganu. Zklamaní? Nebojte, kecám. Teda jako je, ale není to všechno. Je to město, které se nejvíce proslavilo pivem! To už zní víc jako já, že? Obešli jsme město a pak skočili na oběd. Je to takové americké maloměsto, které je vlastně dost hezké. Opět je všude čisto a uklizeno. A důležitá věc, přátelé! Poprvé, co jsem tady, jsem šel do kopce. Zní to jako blbost? Ona je tady totiž hrozná rovina, takže kopec je tady víceméně vzácnost. Zde foto tohoto památného okamžiku.
Zde onen mocný kopec:
Cestou jsme se stavili na břehu Lake Michigan.
A co pivo? Od Čechů vždy slyšíte, že tady nemají dobrá piva. Jenže! Tady se moc nepije pivo plzeňského typu, takže tu ani není nijak zvlášť dobré. Ale co tady mají vynikající, to jsou IPA (Indian Pale Ale) a APA (American Pale Ale) piva. Na to zase nemáme my doma, protože se to u nás skoro nedělá. Ale pokud třeba někde uvidíte české pivo Falkenštejn, jděte do něj! Je to vynikající IPA a mají ji třeba v Liberci v Chicago Grillu. Každopádně já jsem v Americe s pivy spokojen.
Zrovna přijíždíme do Chicaga, takže tento blog buď ještě dnes dopíšu a přidám tam i první dojmy z Chicaga, nebo to dám až do dalšího příspěvku.
Z Chicaga mám jinak jen pár fotek, protože jsem z něj moc neviděl. Víc fotek zítra, zatím jen ochutnávka.
Komentáře
Okomentovat